Jméno obce Drahany je podle jedněch pramenů odvozeno od osobního jména Drahan (po založení to byla ves rodiny Drahanovy). Podle staré pověsti majitel hradu drahanského (Drahuše) měl děti Hartmana, Ottu, Bohuše a Maruši. Všechny podělil pozemky a postavil jim dvory a u dvorů se usazovali dělníci. Vznikly tak vesnice Hartmanice (Niva), Bohušín (Bousín), Otinoves a Mařín (zanikla po husitských válkách).
Jiné prameny odvozují název obce od podstatného jména "draha", to je cesta, která vedla z Prostějova k Brnu. Nedaleko Drahan se nachází zřícenina hradu Drahuš, jinak Starý Plumlov. Ve zbraslavské kronice se nazývá hradem drahanským.
Český král Jan Lucemburský dal "zbavit" Moravu loupeživých rytířů a jejich hrady po roce 1310 dobyl. Mezi nimi i Drahuš. Jan Lucemburský prodal Drahany roku 1322 Vokovi z Kravař za 2.200 hřiven stříbra. Tento rod držel panství plumlovské, tedy i Drahany, do roku 1495, potom patřilo rodu Pernšetjnů, od roku 1590 Lichtensteinům až do roku 1925. Roku 1384 byly Drahany městečkem, ve staré pečeti měly beránka s praporkem, znak patrona Jana Křtitele. Tomu byl zasvěcen farní jednolodní kostel s kruhovým presbytářem. Roku 1609 poklesly Drahany na ves, až roku 1908 povýšeny na městys.
Drahany náležely k farnosti v Určicích, pak k Jedovnicím. V třicetileté válce byly značně poničeny, znovu však celé z dříví postaveny. Přibližně z této doby pochází "poklad" 556 stříbrných mincí, nalezených v roce 1984 severovýchpodně od kostela při dláždění chodníku.

V 2. polovině 19. století začína rozkvět obce. Byla založena záložna, čtenářský spolek s knihovnou o 600 svazcích, živnostenský spolek, roku 1880 dobrovolný hasičský sbor. Pošta byla zřízena roku 1868, 1905 Sokol. Od roku 1907 se konaly výroční trhy, 1909 postaveny pouliční lucerny. Elektrifikace byla provedena roku 1931, pravidelná autobusová linka zavedena 1925, telefon 1928. Nová trojtřídní jednoposchoďová budova školy byla postavena r. 1895 (obecná škola). Měšťanská škola pro celé okolí otevřena 24. srpna 1930. Před okupací ji
navštěvovalo 173 žáků.
V roce 1590 x se v Drahanech uvádí 40 osídlených domků, po třicetileté válce jen 18 osazených, 21 pustých. Nejvíce obyvatel měly roku 1900 - 1085 obyvatel. Rozvoj městečka byl přerušen nacistickou okupací 1939 -1945, kdy se museli obyvatelé Drahan i okolních vsí vystěhovat. Mnhoho domů bylo poškozeno, několik úplně zbořeno, takže se po válce všichni obyvatelé vrátit nemohli. Osídlili vesnici Libinu na Šumpersku po Němcích. 11 drahanských občanů bylo vězněno, 3 popraveni.
Po válce nastala obnova obce, oprava kostela, domů, začal se rozvíjet veřejný život. V dalších letech bylo vybudováno kino, kulturní dům, obřadní síň, nákupní středisko, dílna OP, opravena škola.
V katastru obce jsou dvě zaniklé osady, obě zanikly za husitských válek nebo brzo po nich. Ves Valdov se nacházela v lese jihovýchodně od Drahan a sverovýchodně od Nových Sadů. V roce 1971 nalezl při průzkumu Ervín Černý stavební zbytky po 22 usedlostech.
Zaniklá obec Maršín (Mařín) je umisťována do lesa mezi obcemi Bousín, Drahany, Nivu. Pozůstatky byly vykopány r. 1971 - 2 zbytky stavení, četné střepy datovanmé do 13. - 15. století.