Main

DÚSP Černovice je umístěn v areálu památkově chráněného zámku v Černovicích. K objektu přiléhá památkově chráněný lesopark o rozloze cca 28 ha. Posledními majiteli panství byl šlechtický rod Löewenstein – Wertheim – Freudenburg z Frankfurtu nad Mohanem, který je i vlastnil do roku 1945, kdy zámek přešel do vlastnictví státu na základě dekretu o konfiskaci německého majetku.

V období 1945 – 1962 sloužil zámek různým účelům – kasárna, rekreační zařízení, TJ Sokol, sklady, byty a v neposlední řadě jako pobočka Psychiatrické léčebny v Jihlavě /1955 – 1962/.

Roku 1962 byl v zámku zřízen ÚSP pro mentálně postižené děti pod řízením ONV Pelhřimov. Od roku 1967 přešla zřizovatelská funkce na JčKNV v Českých Budějovicích. V roce 1973 se stal ÚSP Černovice sídlem Krajského ústavu sociální péče pro děti a mládež, který zpočátku zahrnoval 6 ústavů a postupně do roku 1990 spravoval 13 ústavů pro mentálně postižené v Jihočeském kraji s celkovou kapacitou 1 193 lůžek.

Po zrušení krajů a krajských organizací byl ústav od 1.1.1991 převeden pod MPSV jako diagnostický ústav pro mentálně postižené. Po reformě veřejné správy a vzniku nového krajského uspořádání byla od 1. 7. 2001 zřizovatelská funkce ústavu převedena na kraj Vysočina a byla změněna forma hospodaření na příspěvkovou organizaci.

ÚSP Černovice byl od svého zřízení průkopníkem socializace mentálně postižených dětí a mládeže do společnosti, které bylo ve své době velice obtížné. Byl iniciátorem rozšíření výchovné práce v ústavech, zpracovatelem metodik výchovné práce, prosazoval zvyšování kvalifikace pracovníků v ústavní péči, prosazoval zaměstnávání klientů mimo ústav.

V roce 1988 byla při ÚSP Černovice v rámci experimentu zřízená první třída pomocné školy při ústavu a na základě tohoto experimentu došlo k průlomu ve vzdělávání do té doby nevzdělavatelných dětí a byla novelizována vyhláška MŠMT o vzdělávání ve speciálních školách.

V roce 1993 byla škola při ústavu rozšířena o speciální rodinnou školu a zařazena do sítě škol. Od 1. 9. 1996 byla Pomocná škola a Praktická škola v Černovicích zřízena MŠMT jako samostatný právní subjekt a aktivně se zapojila do vzdělávání dětí a mládeže v DÚSP Černovice. V roce 2001 byla zřizovatelská funkce školy převedena na kraj Vysočina a v roce 2006 byl změněn název na Základní škola speciální a Praktická škola Černovice.

Od roku 1991 dochází postupně k dalšímu a rychlejšímu posunu v humanizaci života dětí a mládeže v DÚSP Černovice. Rozsáhlými přístavbami areálu bez navyšování kapacity se značně zlepšily podmínky pro bydlení a život klientů.

V roce 1993 byl uveden do provozu specializovaný pavilon pro trvale ležící, v roce 1995 bylo dokončeno chráněné bydlení pro 16 – 18 klientů, v roce 1997 chráněné pracoviště a rehabilitační objekt, v roce 1998 nový stravovací provoz. Postupně jak byly tyto objekty dokončovány probíhala i rekonstrukce stávajících oddělení, která ještě není úplně ukončena.

Do správy DÚSP Černovice patří ještě rekreačně-rehabilitační zařízení Lhotka, které je 6 km od Černovic a rekreační zařízení u Lipenské přehrady. Tato zařízení jsou pronajímána především ústavům, speciálním školám, SPMP a dalším pro pobyty mentálně postižených.

Historie zámku Černovice

Historie zámku sahá do roku 1640, kdy byl zámek pravděpodobně založen německým šlechticem a císařským rytmistrem Martinem Jindřichem Paradisem. Od roku 1672, kdy šlechtický rod Paradisů v Černovicích vymřel, byl zámek v držení šlechtických rodů Tallberků, Voračických, Kinských a Štenberků. V roce 1803 koupil černovické panství baron Vincenc Zessner ze Spitzberka, který jej směnil s německým knížetem Eduardem Schönburgem-Hartenstein. Tento kníže se zasloužil o současnou podobu zámku a nechal zbudovat krásný park se sbírkou vzácných dřevin. Nacházely se zde zvláštní odrůdy habru, jedle bělokoré, jasanu smutečního, smutečního červeného buku a množství dalších zvláštních a krásných stromů. Proti zámku nechal kníže zbudovat oboru a oživil ji vysokou a nízkou zvěří. Pozoruhodná modřínová alej je dosud černovickou zvláštností. Zámek střídal majitele až do roku 1912, kdy velkostatek se zmíněným zámkem zdědil německý rod Löewenstein-Wertheim-Freudenburg z Frankfurtu nad Mohanem, který jej držel až do roku 1945, kdy zámek přešel na základě dekretu o konfiskaci německého majetku na český stát.

V období let 1945-1962 zámek sloužil různým jiným účelům, než péči o mentálně postižené. Byla tu kasárna, rekreační zařízení TJ SOKOL, sklady a v neposlední řadě pobočka psychiatrické léčebny v Jihlavě.

Rok 1962 se stává pro historii zámku nejvýznamnějším, neboť po provedené adaptaci je zde zřízen Ústav sociální péče pro mentálně postižené děti, nejprve pod řízením ONV Pelhřimov a od roku 1967 jako zařízení JČKNV České Budějovice. Dne 4. 10. 1073 se stal zámek rozhodnutím krajských orgánů sídlem krajské zprávy ústavní péče o mentálně postižené, jehož součástí bylo i 13 ústavů sociální péče v rámci Jihočeského kraje s celkovou kapacitou 1193 míst.

V roce 1991 s novým územně správním uspořádáním republiky dochází ke zrušení Krajského ústavu sociální péče jako zařízení krajského významu a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky je zřízen Diagnostický ústav sociální péče s celorepublikovou působností. Po reformě veřejné správy a vzniku nových krajů byl ústav v roce 2001 převeden pod správu kraje Vysočina.

V roce 2001 byl zámek včetně obory a parku převeden na základě novely zákona o převodu majetku státu na obce na město Černovice, protože to jej dostalo na základě přídělové listiny z roku 1950. V prosinci 2002 zastupitelstvo kraje Vysočina rozhodlo, že budovu zámku odkoupí od města pro potřeby ústavu a tím zámek přešel do vlastnictví kraje Vysočina a do správy ústavu.